Z předchozích článků série Základy ETF již víme, že pasivní investiční přístup je základním stavebním kamenem ETF a jedním z hlavních důvodů, proč před 30 lety burzovně obchodované fondy vznikly.
Proč do toho teď teda míchám aktivní ETF? Co vlastně takové fondy dělají a jaký je mezi oběma přístupy rozdíl?
Obsah
Hlavní rozdíly
Pasivní fondy se soustředí pouze na sledování svého podkladového indexu, bez jakékoliv snahy dosáhnout lepších výsledků. Pokud se výsledky fondu shodují s výsledky sledovaného indexu, správci fondu jsou spokojeni.
Aktivně smýšlející fondy se pokouší dosáhnout lepších výsledků, než sledovaný index. Namísto tržního indexu tak ETF může sledovat specifickou investiční strategii, případně konkrétního portfolio manažera nebo aktivní podílový fond. Věří, že díky svému aktivnímu přístupu dokáží přinést investorům lepší výsledky, než široce diverzifikovaný indexový fond.
Pro příklad si uveďme dobře známy americký index S&P 500 (500 největších společností v USA). Pasivní ETF sledující tento index nakoupí všech 500 akcií v přesně stanoveném poměru dle jejich váhy v indexu. Aktivní ETF zaměřený na shodný trh se pokusí dosáhnout lepších výsledků aktivním nadvážením či podvážením konkrétních titulů na základě vlastních analýz.
Přesně takto funguje velká část podílových fondů. Portfolio manažeři jsou přesvědčení, že dokážou vybrat cenné papíry, kterým se bude v budoucnu dařit lépe, než jiným.
Problém je v tom, že…nedokážou.
Kolik aktivních fondů sledujících index S&P 500 ho překonalo za období posledních 15 let?
Hodně štěstí při předpovídání, které to budou v příštích 15 letech.
Ušetřete si čas i peníze a aktivním fondům se vyhněte. Pouze platíte někomu více peněz za horší výsledky.
Pasivní investování ne vzestupu
Čím dál více investorů to již pochopilo a pasivní investování je díky tomu dlouhodobě na vzestupu. Koncem roku 2019 překonala aktiva zainvestovaná v pasivních fondech poprvé v historii ta v aktivních. Investoři dávají jasně najevo, že preferují nízkonákladové pasivní fondy před akciovými kovboji.
Závěrem
ETF vznikly v 90. letech primárně jako nástroj pasivního indexového investování a alternativa k aktivně řízeným a nákladným podílovým fondům. Poslendí tři dekády prokázaly, že pasivní přístup je pro peníze naprosté většiny běžných investorů z dlouhodobého pohledu lepším řešením. Díky tomu je také aktivních ETF naštěstí zatím poměrně málo.
Popularity ETF se logicky pokouší využít aktivní správci aktiv a přenáší své strategie do světa ETF. To ovšem nic nemění na tom, že naprostá většina z nich svým invstorům přinese pouze vyšší poplatky a nižší výnos.
Následující článek přinese velký přehled hlavních výhod a nevýhod ETF, takže pokračujte ve čtení!
