ETF je zkratka anglického Exchange Traded Fund, do češtiny překládáno jako burzovně obchodovaný fond.
Popsáno jednou větou:
ETF je velký koš cenných papírů, který můžete obchodovat na burze.
Pokud jste nikdy nic podobného neslyšeli a říkáte si, že to zní strašlivě komplikovaně, němejte strach. Jde o velmi elegantní nástroj, jehož podstatu si vysvětlíme níže.
Obsah
Princip kolektivního investování
V první řadě je ETF nástrojem kolektivního investování. Základním principem kolektivního investování je, že velká skupina lidí složí peníze dohromady a předá je pod správu investičního fondu. Ten v závislosti na svém zaměření společné peníze investuje např. do akcií, dluhopisů, komodit, apod. (více v článku Typy ETF), přičemž investoři získají adekvátní podíl na majetku fondu.
Díky kumulaci většího množství kapitálu od skupiny investorů může správce fondu investovat do široké škály cenných papírů, na které by individuálně žádný z investorů neměl dostatek prostředků.
Příklad pro lepší ilustraci. Představte si, že jako investor máte 10 000 Kč. Přijdete na trh (burzu), kde je v nabídce 50 různých akcií, přičemž každá stojí shodně 2 000 Kč za kus. Sami si za svých 10 000 Kč můžete vybrat 5 různých akcií do svého portfolia.
Pokud však na stejný trh přijde správce fondu, do kterého vložilo deset různých investorů svých 10 000 Kč, může si za společných 100 tis. Kč dovolit koupit jeden kus od všech 50 akcií. Díky tomu získají všichni investoři ve fondu částečný podíl na mnohem větším množství cenných papírů, než by byli schopni individuálně.
Diverzifikace
Proč je lepší mít podíl na 50 akciích, nežli pouze na pěti? Odpovědí je jeden z nejdůlěžitějších pojmů v investičním světě – diverzfikace. Z pohledu rizika je pro vaše portfolio mnohem lepší, pokud je rozloženo do většího množství instrumentů. Snižuje se tím riziko toho, že krach jedné konkrétní společnosti bude mít významný dopad na vaše portfolio. Zjednodušeně lze říct, že dodatečná diverzifikace nesníží vaše výnosy, avšak pomůže snížit riziko.
Cože? Nižší riziko a stejný výnos? To zní nějak podezřele…
Jenže přesně tak diverzifikace funguje. Držitel nobelovy pamětní ceny za ekonomii Milton Friedman tvrdil ve své stejnojmenné knize, že při ekonomickém rozhodování neexistuje nic jako oběd zdarma (There’s No Such Thing as a Free Lunch). Využítí benefitů diverzifikace je však podle mě sakra blízko.
Přirozeně také přidaná hodnota diverzifikace má své limity, o tom si ale povíme zase v jiném článku.
Indexové investování
Už víme, že fondy investují do velkého množství různých cenných papírů, s cílem zvýšit diverzifikaci. Jak se ale rozhodují, které cenné papíry nakoupit?
Zde přichází do hry princip indexového investování. Každý ETF si při svém vzniku určí tzv. index, který se následně snaží co nejpřesněji kopírovat. Pod pojmem index si můžete představit velký koš instrumentů, který má reflektovat cenový vývoj určitého trhu, ať už jde o konkrétní sektor ekonomiky, celý stát, kontinent, nebo třeba komoditu.
Nejznámějším indexem je americký S&P 500, který je tvořen z 500 největších společností v USA dle tržní kapitalizace. To znamená, že jsou v něm zastoupeny dobře známe společnosti jako Microsoft, Pepsi, Walt Disney, McDonald’s nebo Nike. Firmy jsou pak v indexu zastoupeny podle zmíněné tržní kapitalizace. Takový Microsoft, který patří mezi největší společnosti světa, má v indexu tím pádem větší váhu, než znatelně menší společnost Nike. Díky tomuto systému lze na index S&P 500 pohlížet jako na zrcadlo celého amerického trhu. Pokud hodnota společností v indexu roste, roste také hodnota indexu. Posílení hodnoty akcií Microsoftu bude mít na růst indexu S&P 500 větší vliv, než posílení akcií Nike.
Jestli se tedy jako investor rozhodnu, že chci investovat do amerických akcií, stačí si nalézt ETF, jež sleduje index S&P 500 a mám jistotu, že získám podíl na 500 největších společnostech v USA a moje investice bude věrně odrážet výkon amerického akciového trhu. V dnešní době již existují ETF sledující indexy téměř všeho, co vás napadne. Každý si tak může najít produkt dle svých investičních preferencí.
Naprosto zásadní je pak fakt, že správci ETF sledují změny v indexu PASIVNĚ. To znamená, že si nemohou říct, že z nějakého důvodu nakoupí více či méně určitého instrumentu, protože se tak rozhodli. Fond bude pouze co nejvěrněji sledovat změny v podkladovém indexu a adekvátně je odrážet ve skladbě ETF. Tento přístup se nazývá pasivní indexové investování a je základním stavebním kamenem ETF investování a současně jeho obrovskou výhodou.
Existuje také výrazně menší skupina aktivních ETF, o tom si však řekneme více v článku Aktivní vs pasivní ETF.
Burzovní obchodování
Většina výše popsaných charakteristik platí pro jakýkoliv druh investičních fondů. ETF jsou však unikátní svou burzovní obchodovatelností. Můžete je nakupovat a prodávat na burze stejně jako jednotlivé akcie.
Existuje řada důvodů, proč je burzovní obchodovatelnost velkou výhodou. Hlavními jsou nízké poplatky, extrémně široká nabídka produktů, vysoká likvidita, transparentnost a pro někoho také možnost intradenního obchodování a spekulace na oba směry budoucího vývoje. Detailněji se na rozdílý mezi investováním pomocí ETF, podílových fondů a individuálních akcií podíváme v samostatném článku.
Závěrem
Nyní už byste tak měli mít základní představu o tom, co je to ETF. Pro shrnutí, jedná se o nástroj kolektivního investování, pomocí kterého můžete snadno a levně investovat do diverzifikovaného koše cenných papírů, prostřednictvím burzy.
V následující části série Základy ETF se podíváme blíže na to, jaké Typy ETF můžete na trhu nalézt.
