Přestože jsou ETF (při správném používání) skvělým nástrojem pro naprostou většinu běžných investorů, lze i u nich nalézt pár drobných nedostatků. Níže vám nabízím velký přehled hlavních výhod a nevýhod ETF.
Obsah
Hlavní výhody ETF
Začneme tím příjemnějším, jež jsou nepopiratelné výhody investování prostřednictvím ETF.
Extrémně široká nabídka
Na světě je téměř 8000 různých ETP (více o rozdílu mezi ETP a ETF v článku Rozdíl mezi ETF, ETP, ETN a ETC), investoři tak mohou najít správný fond k investici do téměř čehokoliv, co se jim zamane. Od globálních ETF, přes fondy zaměřené na konkrétní kontinenty, státy či tržní sektory. V nabídce jsou ETF s podkladovými aktivy ve formě akcií, dluhopisů, komodit i měn (více v článku Typy ETF). Dále můžeme vybírat mezi burzovně obchodovanými fondy vhodnými ke spekulaci jak na růst, tak i pokles podkladových aktiv, případně fondy s krátkodobě několikanásobným výkonem sledovaného indexu (více v Pákové a inverzní ETF). Pomocí ETF si zvládne vytvořit portfolio dle svých představ opravdu téměř každý.
Diverzifikace
Nákupem jediného ETF můžete zainvestovat třeba i do několika tisíc instrumentů naráz. Většině investorů tak bude stačit jediný fond, maximálně pak několik fondů, k vytvoření široce diverzifikovaného portfolia dle svých představ. O tom, proč je potřeba mít diverzifikované portfolio, mj. pojednává článek Co je ETF.
Nízké náklady
Existuje na světě snad někdo, kdo rád platí více peněz za horší služby? Protože přesně to dělají investoři do podílových fondů. ETF nabízí, mimo jiných výhod, také mnohonásobně nižší poplatky, než konkurenční podílové fondy. Řada populárních ETF dokáže nabídnout nákladovost pod 0,1 % p.a., zatímco podílové fondy s obdobným zaměřením (a horšími výsledky) si klidně řeknou o několik procent ročně, plus vstupní poplatky. Více o rozdílech ETF s konkurenčními investičními produkty se dočtete v článku ETF vs podílové fondy a individuální akcie.
Burzovní obchodování
ETF se obchodují na burzách stejně jako individuální akcie, díky čemuž můžete vidět aktuální hodnotu fondu kdykoliv v průběhu obchodních hodin. Stejně tak máte možnost fond kdykoliv v průběhu dne nakoupit či prodat. Vlastníci podílových fondů mohou podílové listy standardně koupit či prodat pouze ke konci obchodního dne, což je zároveň jediný moment, kdy se dozví aktuální cenu.
Likvidita
Díky své obrovské popularitě se ETF hojně obchodují na burzách po celém světě. Investoři tak většinou nemají problém nalézt protistranu ke své transakci s přijatelným spreadem (rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou). Především velké, široce diverzifikvané ETF, které tvoří základ většiny investičních portfolií, nabízí opravdu dobrou likviditu také pro transakce s vyšší nominální hodnotou.
Transparentnost
Zajímá vás, jaké instrumenty váš fond aktuálně drží? Žádný problém, jsou denně aktualizovány. Rozložení investic napříč zeměmi a sektory? Vše popsáno ve factsheetu daného fondu. ETF jsou standardizované, burzovně obchodované fondy, což znamená, že musí splňovat přísné regulace. Vaše investice jsou transparentní. Vždy víte, co přesně je cílem fondu a do čeho jsou vaše peníze aktuálně zainvestovány.
Žádná minimální vstupní investice
Jediné omezení z pohledu výše investice je aktuální tržní cena konkrétního ETF. Pokud stojí dané ETF zrovna 10 EUR, tak si ho můžete koupit za 10 EUR (+ transakční poplatky). To je vše. Neexistuje žádná minimální vstupní investice jako u podílových fondů (občas až v tisících EUR).
Reinvestice dividend
Velká část ETF je nabízena také v akumulační variantě, což znamená, že automaticky reinvestuje připsané dividendy (podrobněji v článku Akumulační vs distribuční ETF). Díky tomu vám odpadají starosti se sledováním připsaných dividend, jejich daněním a opětovným nákupem cenných papírů, jež je spojeno s dodatečnými transakčními náklady.
Hlavní nevýhody ETF
Investování prostřednictvím ETF jsou někdy vytýkány také jisté nedostatky. Na ty nejvýznamnější se podíváme níže.
Měnové riziko
Momentálně nejsou žádné ETF denominovány v českých korunách, tudíž se investoři musí rozhodnout nejčastěji mezi fondem denominovaným v USD či EUR. Z toho důvodů jsou následně vystaveni měnovému riziku. Na celkovou návratnost investice tak bude mít vliv pohyb kurzu mezi korunou a měnou fondu v období mezi nákupem a prodejem ETF.
Pokud koupíte fond denominovaný např. v USD a do momentu prodeje česká koruna vůči USD posíli o 5 %, reálný výnos vaší investice bude o 5 % nižší, než kdyby se kurz USD/CZK nezměnil. Platí to samozřejmě i naopak a změna kurzu může hrát ve váš prospěch.
Měnové riziko se dá eliminovat pomocí měnových derivátů. Pokud se do nich nechcet pouštět sami, můžete využít služby např. robo-advisory Portu, která za vás investuje do ETF a měnové zajištění nabízí.
Transakční poplatky
Jelikož se ETF obchodují stejně jako akcie na burzách, s jejich nákupem a prodejem jsou spojeny transakční poplatky. Jejich výše se odvíjí od vašeho brokera a obchodovaného instrumentu. Problém mohou poplatky způsobit především investorům s pravidelnou nízkou investicí. Pokud chce někdo každý měsíc investovat např. 500 Kč (cca 20 EUR), přičemž by pokaždé měl zaplatit 2 EUR za transakci (minimální běžný poplatek za investici do ETF u brokera DEGIRO), ukousne mu poplatek každý měsíc neskutečných 10 % z investované částky. To by mělo následně značný dopad na celkovou návratnost investovaných prostředků.
Problému se lze vyhnout kumulací kapitálu a investicí např. pouze jednou za půl roku. V takovém případě však investor zase přichází o teoretický výnos, jež by jeho investice mezitím přinesla (tzv. opportunity cost).
Tento problém nemusí řešit drobní investoři do podílových fondů, kde běžně u pravidelné investice žádný transakční poplatek není. Podílové fondy si ovšem své vysoké poplatky naúčtují jinde (více v ETF vs podílové fondy a individuální akcie).
Pouze „průměrný“ tržní výnos
Častým důvodem, proč jistá skupina investorů odsuzuje široce diverzifikované, indexové ETF je, že vám přinesou pouze „průměrný“ výnos odrážející celý trh. Místo toho by raději dostali „nadprůměrný“ výnos, a proto využívají aktivních strategií, které se snaží index překonat.
Osobně s touto výtkou nesouhlasím.
Problém je v tom, že téměř nikdo nedokáže dlouhodobě těchto „nadprůměrných“ výsledků dosahovat. Pouze 9,5 % aktivních fondů překonalo svůj index S&P 500 za posledních 15 let. To znamená, že investicí do tržního „průměru“ dosáhnete v dlouhodobém horizontu lepších výsledků, než 9 z 10 lidí, kteří se pokouší tento průměr překonat.
Díky tomu lze „průměrný“ výnos ETF považovat z mnoha hledisek za opravdu nadprůměrný.
Horší diverzifikace (někdy)
Ne všechny ETF samozřejmě nabízí širokou diverzifikaci. Existuje řada fondů se zaměřením na konkrétní státy, tržní sektory, nebo jinak specifickou skupinu instrumentů, které se logicky nemohou svou diverzifikací rovnat širokým tržním fondům, což však ani není jejich cílem.
Před investicí do konkrétního fondu si tak vždy počlivě projděte factsheet, abyste získali dobrý přehled, čím je portfolio daného ETF tvořeno a zdali odpovídá vašim požadavkům na dostatečnou diverzifikaci.
Vyšší poplatky (někdy)
Některé specifické skupiny ETF mají vyšší správcovské poplatky. Po seřazení fondů dle nákladovosti na portálu justETF.com najdeme na pomyslnému vrcholu předevšim ETF zaměřené na rozvíjející se trhy (Čína, Indie, Afrika, Vietnam, Pakistán) nebo fondy s velmi specifickým zaměřením, např. Internet & E-commerce na rozvíjejících se trzích, Medical cannabis & Wellness akcie, Cyber security ETF a podobně.
Přestože se bavíme o nejdražších ETF na trhu, jejich celková nákladovost se stále pohybuje pod 1 %, což je výrazně méně, než většina podílových fondů, včetně těch indexových.
Horší likvidita (někdy)
Vysoká likvidita zmíněná mezi výhodami samozřejmě neplatí pro všechny burzovně obchodované fondy. Některé ETF s okrajovým zaměřením nejsou mezi investory příliš populární, což může zvýšit jejich spread. Díky tomu bude obtížnější (čti dražší) provést požadovanou transakci, zvláště v případě vyšší nominální hodnoty. Horší likviditou mohou trpět např. fondy zaměřené na tzv. small-cap akcie (nízká tržní kapitalizace), fondy specializované na méně likvidní podkladová aktiva (realitní ETF), atp. Mimo to může hrát roli také aktuální tržní prostředí, nebo burza, kde je instrument obchodován.
Před investicí do konkrétního ETF si tak vždy nejprve zjistěte, zdali je fond dostatečně likvidní vzhledem k vašim potřebám, případně na které z burz, kde je listován, je nejvíce obchodován. Částečným ukazatelem likvidity může být také velikost fondu. Větší fondy bývají zpravidla aktivněji obchodované. Nejedná se však o univerzální pravidlo a situace se může fond od fondu lišit.
Neočekáváné výnosy pákových/inverzních ETF
Řada investorů vkládá své peníze do pákových fondů s očekáváním násobného výnosu v dlouhodobějším období. Tyto produkty jsou však konstruovány pro dosažení násobného výnosu pouze na denní bázi. To stejné platí také pro inverzní ETF. Podrobněji o tomto problému pojednává článek Pákové a inverzní ETF.
Závěrem
Nic není dokonalé, ani ETF. Výše jsou popsány z mého pohledu nejvýznamnější pozitiva i negativa burzovně obchodovaných fondů. Můžete si všimnout, že řada negativních aspektů je spojena pouze s konkrétní skupinou fondů a lze se jim tak vhodným výběrem vyhnout. Nicméně bez ohledu na investiční myšlenku, kterou se prostřednictvím ETF snažíte realizovat, vždy si pečlivě nastudujte konkrétní instrument, než provedete jakoukoliv investici. Znejte jeho zaměření, strukturu, složení, nákladovost i likviditu. Pokud plně pochopíte, s čím pracujete, můžete předejít neočekávaným negativním překvapením ve vašem portfoliu. A když jde o peníze, nikdo nechce dělat hloupé chyby.
Další díl série Základy ETF se zaobírá věčnou otázkou – Jak vybrat nejlepší ETF.
