Jak vybrat nejlepší ETF

Na trhu je přibližně 8000 instrumentů, mezi kterými si musí investor vybrat. Označení „nejlepší“ je nezřídka vysoce subjektivní záležitostí a nejinak je tomu také u ETF. Výběr konkrétního fondu se vždy odvíjí od cílů a očekávání investora. Pokud má ovšem investor již představu o tom, co hledá, lze se následně řídit několika základními pravidly pro výběr toho „nejlepšího“ fondu k dosažení konkrétních cílů. Pro přehled nejdůležitějších kritérií pro srovnání ETF nepřestávejte číst.

Zaměření fondu

Prvním krokem k výraznému zúžení výběru je specifikace zaměření fondu. Hledáte široký tržní ETF, pokrývající globální akciový trh, jež bude vaším jediným fondem? Nebo chcete pouze přidat do svého portfolia několik kusů ETF se zaměřením na Brazílii, protože věříte v rychlý růst jejich ekonomiky? Odpověď na tuto otázku musíte hledat ve svém investičním plánu, který se odvíjí především od délky vašeho investičního horizontu a sklonu k riziku.

V případě, že s investováním začínáte, zaměřte se především na diverzifikaci portfolia jak z pohledu tříd aktiv, tak i z pohledu geografického, sektorového či měnového. Důležité informace o ETF naleznete na webu jeho emitenta, nebo ve factsheetu daného fondu. Factsheet obsahuje informace jako např.:

Historická výnosnost v porovnání s benchmarkem
Sektorové rozložení instrumentů
Geografické rozložení instrumentů
Instrumenty s největším podílem na portfoliu
Přehled burz, na kterých lze produkt obchodovat

Všechny informace si před investicí pečlivě pročtěte, abyste dobře rozumněli, do čeho vlastně investujete. Někdy se stává, že investoři vloží své peníze do několika ETF a neuvědomují si, že se fondy v několika oblastech překrývají. Jako příklad lze uvést fond sledující index MSCI World, z něhož pochází výše uvedené výřezy z factsheetu, v porovnání s americkým indexem S&P 500. Na geografickém rozložení můžete vidět, že fond již investuje přes 64 % svých prostředků do amerických akcií. V takovém případě již nemusí dávat smysl do portfolia dokupovat dalši ETF sledující S&P 500, jelikož expozici na USA má investor již dost velkou.

Nakládání s dividendami

Jakmile si ujasníte, jaké zaměření má hledaný fond mít, je potřeba se rozhodnout, zdali budete chtít od ETF dostávat vyplacené dividency nebo ne. Většinu ETF sledujících významné světové indexy naleznete v akumulační i distribuční verzi. Akumulační fondy obdržené dividendy automaticky reinvestují, zatímco distribuční ETF vám dividendy vyplatí. Akumulační fondy jsou tak vhodné především v období kumulace kapitálu, zatímco distribuční ETF ocení investoři hledající pravidelný příjem. Více v článku Akumulační vs distribuční ETF.

Poplatky

U fondů se ke srovnávání nákladovosti využívá metrika s názvem TER (total expense ratio), jež slouží jako ukazatel celkové nákladovosti fondu. Výše poplatků hraje extrémně důležitou roli v dlouhodobé návratnosti investice. Proto jsou obecně nízké poplatky ETF v porovnání s podílovými fondy jednou z jejich hlavních devíz. Každému je jasné, že pokud si účtuje ETF správcovský poplatek 0,1 % p.a. a podílový fond se stejným zaměřením si od vás vezme 2 % ročně, rozdíl je to opravdu znatelný.

Záleží však tolik na poplatcích, i když už se rozhodujete pouze mezi podobnými ETF, kde se nákladovost liší v několika bazických bodech?

Pojďme se podívat na příklad. Řekněme, že hledám fond sledující německý akciový index DAX 30, který reinvestuje dividency. Po vyfiltrování fondů na základě těchto kritérií na srovnávači jusETF mi zůstanou následující možnosti.

Srovnání akumulačních ETF sledujících index DAX 30 (k 25.4.2020)
NázevISINVelikost (mil. EUR)TER (% p.a.)
Xtrackers DAX UCITS ETF 1C
LU027421148029050,09
Amundi ETF DAX UCITS ETF DR
FR00106557121120,10
Deka DAX UCITS ETF
DE000ETFL0118240,15
Lyxor DAX (DR) UCITS ETF EUR
LU02526337545490,15
iShares Core DAX UCITS ETF (DE)
DE000593393147610,16

TER fondů se nachází v rozmezí 0,09 až 0,16 % p.a. Jakou roli hraje takový rozdíl při dlouhém investičním horizontu. Pokud dnes zainvestuji 1 milion s 5% ročním zhodnocením a nebudu muset platit žádné poplatky za správu, budu mít za 30 let portfolio o velikosti 4 321 942 Kč. Pokud bych platit 0,09 % ročně, jako u výše zmíněného fondu, dostal bych se na částku 4 212 177 Kč (poplatky celkem 109 765 Kč). Pakliže bych si vybral nejdražší z výše zmíněných fondů s TER 0,16 %, po 30 letech by moje investice vzrostla na 4 128 671 Kč (poplatky celkem 193 271 Kč). Rozdíl mezi TER 0,09 % a 0,16 % by tak znamenal úsporu ve výši 83 506 Kč. Přestože jde o třicetiletou periodu, stále se jedná o nezanedbatelnou částku.

Likvidita

Poplatky nejsou samozřejmě všechno. Někteří emitenti přichází na trh s novými fondy a snaží se nalákat investory extrémně nízkou nákladovostí. V ETF světě ovšem často platí výhoda první rány a zavedené fondy s dlouhou historií si stabilně drží velkou část trhu, zatímco nové fondy získávají na svou stranu investory jen pomalu. Nižší popularita menších fondů znamená, že se také méně obchodují, což zhoršuje jejich likviditu a může způsobit vyšší spread (rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou), což zvyšuje nákladovost.

Z tohoto důvodu je dobré vyhnout se malým fondům (< 100 mil. EUR), pokud existuje větši adekvátní alternativa. Samotná velikost fondu samozřejmě neurčuje likviditu ETF sama o sobě. Proto je vhodné podívat se na konkrétní zobchodovaný objem daného fondu za posledních několik týdnů a porovnat aktivitu mezi jednotlivými burzami, kde se fond obchoduje. Je klidně možné, že stejný ETF bude velmi likvidní na německé Xetře, zatímco v Miláně se příliš obchodovat nebude.

Přesnost sledování indexu (tracking difference / tracking error)

Přestože většina ETF sleduje svůj index velmi blízce, nalezneme také fondy, jejichž výkonnost se v porovnáním s indexem liší více, než je zdrávo. Pokud sledovaný index vyroste za rok např. o 10 %, daný fond by měl být co nejblíže této hodnotě. Drobnou odchylkou v řádu několika desetin procentního bodu se neděste, je běžně zapříčiněna způsobem replikace a náklady fondu. Pokud se však budou výsledky ETF a benchmarku lišit např. o jednotky procent, měli byste rozhodně zpozornit. Rozdílu mezi výkonností ETF a jeho podkladového indexu se říká tracking difference. Variabilita (volatilita) tracking difference se pak měří pomocí tracking error.

Rozdíly mezi fondy pravděpodobně nebudou v tomto ohledu drastické. Pokud však všechny ostatní kritéria vypadají podobně, je lepší sáhnout po fondu s nižším tracking difference / tracking error.

Závěrem

Výběr správného ETF se může jevit jako složitá záležitost. Pokud však pochopíte základní principy, kterými se při výběru řídit, stane se to pro vás po chvíli rutinní záležitostí. Velká část běžných investorů si navíc jednou najde vhodné instrumenty a následně do nich akorát pravidelně dále investuje. V takovém případě stačí pouze jednou za čas (např. rok) zkontrolovat, jestli se na trhu neobjevil lepší produkt, než ve kterém máte aktuálně zainvestováno.

Vybírejte moudře.

V následujícím článku, který uzavírá sérii Základy ETF, se můžete těšit na Konkrétní ETF tipy!

1 Comment

  • Zdravím, narazil jsem na tyto stránky, a s napětím čekám, jak se budou vyvíjet. Je mi 47 let, pomalu se seznamuji s investicemi do ETF. Vím, že to chtělo začít dříve, ale lepší teď, než nikdy. Prozatím mám investováno v VWCE, ZPRV,IUSN. Netrefil jsem úplně trh, hned byl propad, ale aspoň jsem přikoupil levněji. Za dva dny jsem byl zpět. Investují přes XTB.
    Díky za tyto super informativní stránky a budu je dále sledovat a doporučovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.